Během letu

Cesta na letiště
  • oblečení v únoru - byl naštěstí zrovna teplý týden, tak jsme doma nechali čepice, šály, rukavice a oblékli se standardně jako na podzim - džíny, mikina, softshell bunda - pokud by mrzlo, vzali bychom si více vrstev oblečení; případně zimní doplňky se dají využít i na NZ
  • na záda velké krosny a na břicho malé batohy
  • obsah malých batohů (byly už připraveny jako příruční zavazadla do letadla - co jsme si do nich nedali, tak jsme až do Aucklandu k dispozici neměli):
    • drobná hygiena, náhradní ponožky, foťák, netbook + nabíječka, mobily, dokumenty a doklady, slovníček, propiska, svačina na cestu k letišti
    • dále jsme měli sbaleno, ale nevyužili jsme: časopisy, ručník, spacák, sluchátka, tričko
    • je vhodné se také podívat na seznam zakázaných věcí v letadle
  • do Prahy na Florenc jsme se dostali autobusem se Student Agency (nabízí i cestu dále na letiště, ale nám nenavazoval vhodně spoj a cena byla vyšší než lístek za MHD)
  • z Florence jsme metrem popojeli až na konečnou trasy A - Dejvická a tam přestoupili na autobus č. 119 směr Ruzyně
  • lety na NZ jsou vždy z terminálu 1 - stejně se jmenovala i výstupní zastávka
Letiště na Ruzyni
  • na letišti jsou k dispozici cedulky na zavazadla, kde je vhodné uvést cílovou adresu na NZ a kontakty na sebe (pro případ ztráty apod.)
  • našli jsme si na monitoru svůj let a k němu číslo odbavovacího stánku
  • u stánku jsme slečně dali pasy (vytisknuté letenky nechtěla), připomněli se, že chceme sedět u okénka, zvážila se zavazadla (jen velká, která pak slečna nechala odvést - dostali jsme je zpátky až po příletu v Aucklandu) a obdrželi palubní lístek (už i pro přestup v Soulu)
  • nenašli jsme žádné free wifi
  • půl hodiny před odletem jsme mohli jít nastoupit do letadla
  • do free zóny se jde přes kontrolu pasu a palubního lístku
  • do letadla přes skener - už jen s příručním zavazadlem - netbook se musel vybalit zvlášť, vyndat z kapes vše kovové, musel se sundat i pásek u kalhot; ze zakázaných věcí jsme "neukočírovali" jen deodorant v příručním zavazadle kvůli velikosti
Let z Prahy do Soulu
  • odlétali jsme v 19 h
  • v letadle byl dostatečně velký prostor na zavazadlo (buď se dá dát nahoru do úložného prostoru, nebo pod sedačku dopředu)
  • na nohy byl celkem dostatek místa, sedačka se dala mírně sklopit
  • dostali jsme průběžně: tenkou deku, polštářek, 3 dcl vody, malý kartáček na zuby s pastou, tenké parfémované pantofle (pro svěží vzduch kolem), vlhčený kapesníček, pytlík na zvracení, sluchátka, arašídy, občerstvení, po probuzení horký mokrý ručník
  • na sedačce byla dotyková obrazovka - spousta filmů (eng), videoklipů, hudby, her, zpravodajství (eng) a aktuální mapy s pozicemi letadla (místo, výška, rychlost, den/noc...), byla i možnost připojit vlastní USB flashku - nefungovalo nám; takže jsme ani nevyužili naše časopisy
  • zásuvky k dispozici nebyly (až na letišti v Soulu)
  • podávala se večeře a snídaně - 2 druhy: korejská (rýže, koření, řasy, zvláštní zelenina - nechutnalo nám), západní (brambory, maso, houska, jogurt - to už nám chutnalo); průběžně džusy (pozn.: červený nebyl jahodový, ale rajčatová šťáva), dezert, víno k večeři
  • 10 hodinový let utekl rychle, nikdo nezvracel, na čtení časopisů nedošlo (po jídle a hraní si s obrazovkou na sedadle se spalo)
  • rodina doma může online sledovat let např. na Flightradar24.com při zadání čísla letu do pole "Search" (např. "KE123") - ne všude je ale pozice letadla dostupná (např. nad částí Ruska, Koreje)
Letiště v Soulu - přestup
  • po přistání jsme šli přímo na Transfer (ne k Imigrační kontrole), prošli jsme skenerem a šli po schodech nahoru do free zóny, kde byla spousta obchodů
  • u Transfer Desk stánku jsme si nechali změnit letenku, abychom seděli u okénka
  • roaming O2 a Vodafonu fungoval jen s 3G mobilem (v Koreji nemají naše GSM)
  • při 4 h pauze jsme využili toalet na vyčištění zubů, opláchnutí apod.
  • batůžky jsme si vozili na vozících, abychom měli pohodlí
  • fungovalo free wifi, na el. zásuvky nebyla potřeba redukce
  • nic jsme si nekupovali, neměli jsme potřebu
  • při nástupu do letadla byl potřeba pas a palubní lístek (ten jsme dostali na Ruzyni, resp. předělaný v Soulu při změně sedadel)
  • podrobnější popis
Let ze Soulu do Aucklandu
  • v letadle opět pohodlné sedačky a stejný komfort jako při prvním letu
  • dostali jsme od letušky imigrační formulář v eng (ukázka v cz verzi), který je dobré vyplnit ještě v letadle kvůli dostatku času; jako adresu bydliště jsme uvedli zarezervovaný hostel; určitě uveďte pravdivě všechny léky
  • let trval 11 h, opět jsme sledovali monitor na sedačkách a pak spali; vše bez problémů
Letiště v Aucklandu
  • přistáli jsme v 8h ráno
  • první byl stánek imigrační kontroly - stačil pas a vyplněný formulář z letadla; dostali jsme razítko do pasu
  • pak jsme vyhodili do koše veškeré jídlo, resp. to, co jsme měli z letadla (na dotaz nám místní pracovnice řekla, ať se raději zbavíme všeho, jinak by to mohlo být pod pokutou 400 NZD - varování bylo i na cedulích); dle internetu si někteří lidé nechali sušenky apod., ale my to riskovat nechtěli - vše z letadla by mělo bez problémů projít, ale dle pořadů v TV na NZ jsou úředníci velice přísní a nesmlouvaví, tak proč to zbytečně "riskovat"
  • z pásu jsme si vzali svá zavazadla a dali na vozíček
  • následovala "biosecurity", zda máme nějaké jídlo a skener zavazadel - pokud by tam kontrola nalezla stan, trekové boty, jídlo, pití... tak by se šlo na detailní prohlídku (zda v botách a stanových tyčkách není hlína apod.); my prošli úplně bez jakékoli další kontroly - byli jsme z toho mírně překvapení
  • nikdo nechtěl vidět doklad o financích, vytisknutá víza, letenky, rezervace hostelu... nic
  • na letišti byly zdarma k dispozici brožurky o Aucklandu, free wifi nebyla
  • v příletové hale jsme si vyměnili Eura za místní NZD, jen tolik, aby nám to stačilo na lístek na autobus do Aucklandu - pro dva 46 NZD (zvolili jsme rovnou i zpáteční platící 1 rok - vyplatilo se); u autobusu nám se vším ochotně poradila místní pracovnice
  • počasí ráno bylo chladnější, pod mrakem - oblečení jsme nijak řešit nemuseli